Trendy ve stavebnictví na rok 2025: Vzduch, zvuk, vítr. Jak si s nimi poradit?

Jaké materiály a postupy zvolit, aby dům zvládl Blower Door Test? Kolik času ušetřím, když si na stavbu nechám přivézt místo cihel rovnou celé stěny? Proč je dobré znát rozdíl mezi laboratorní a stavební hodnotou zvukové neprůzvučnosti? Jde předejít prasklinám v omítce v dlouhých zdech? Jaké jsou alternativy k talířové hmoždince při kotvení kontaktního zateplení? Hledání odpovědí na tyto otázky byl věnován odborný seminář KM Beta.

Každoroční odborný seminář KM Beta je součástí procesu celoživotního vzdělávání pro členy České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků. Možnost absolvovat osm přednášek měli také zástupci dalších profesí ve stavebnictví. Celkem program přilákal do Hnanic u Znojma přes 120 registrovaných účastníků. Na stránkách KM Beta zveřejníme videozáznam z celé akce, stejně tak podrobnější příspěvky k jednotlivým tématům. Na otázky položené v úvodu ale samozřejmě odpovíme už teď.

Vzduchotěsnost? Dvakrát měř…

Pomáhat a chránit. To jsou podle Mgr. Stanislava Palečka hlavní úkoly pro vzduchotěsnost staveb. „Snižuje tepelné ztráty vzduchem, zachovává účinnost rekuperace a chrání před škodlivými účinky kondenzátu na konstrukce,“ shrnuje to nejpodstatnější odborník, který měření vzduchotěsnosti, známe jako Blower Door Test, provádí jako jeden z prvních už od roku 2006. Jde o metodu, která s využitím rozdílu tlaku zjišťuje vzduchotěsnost obálky budovy. Při realizaci staveb v pasivním standardu jde o nezbytné měření.

Podle Stanislava Palečka by měla být vzduchotěsnost jedním z témat už ve fázi projektu. „Například kvůli volbě materiálu obvodového zdiva. Výběr vhodné konstrukce, zastávající roli hlavní vzduchotěsnící vrstvy, rozhodně nemá být na investorovi,“ vysvětluje a zároveň upozorňuje, že ideálně by měl být Blower Door Test proveden dvakrát. Poprvé v průběhu stavby, jako zhodnocení vzduchotěsné obálky nezakryté podlahami, podhledy a předstěnami. Na základě výsledků pak lze případné netěsnosti opravit. Druhé měření se pak provádí v dokončeném domě.

Jak na úspory? S roboty a na tupo

Jedno číslo, které mluví za vše – 37 procent. Takovou úsporu nákladů může představovat technologie cihlových stěn. Jde o projekt KM Beta, který přenáší část staveniště do výrobní haly. V ní jsou na základě projektové dokumentace roboticky vyzděny celé stěny, včetně překladů a dalších prvků. Po převozu na stavbu jsou pak osazeny na připravenou základovou desku. „U klasického zdění tvoří práce 46 procent nákladů. U cihlových stěn je tento podíl jen 7 procent. Právě tento rozdíl je základem pro více než třetinovou úsporu,“ vysvětluje oblastní ředitel prodeje KM Beta Ing. Lubomír Horáček.

Cihlové stěny mohou být jak z pálených zdicích prvků Profiblok, tak i vápenopískových bloků Sendwix. Na stavbě se jejich spojení realizuje tupým stykem – tedy bez převazby. Právě tomuto tématu se na semináři věnoval doc. Ing. Miloš Lavický, Ph.D., z VUT Brno. „Tupé stykování je velmi rozšířené v Německu. Spojení zdiva tupým stykem se používá například tam, kde se spojují stěny s rozdílným reologickými vlastnostmi (rozdílným smršťováním a dotvarováním).,“ uvedl. Stěny spojené “na tupo“ samozřejmě vyžadují ztužení tuhou stropní tabulí.

Jak předejít případným trhlinám na semináři radil i technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova. Ty mohou vznikat z mnoha příčin – od přetížení nebo smršťování až po rozdílné sedání – například v delších oddílech stěn mezi dilatačními spárami. „Bez ohledu na použitý materiál se vlivem reologického přetvoření mohou objevovat v dlouhých stěnách. Dobrou prevencí může být použití výztuže zdiva, například MurFor Compact. Jde o textilní pás s výztuží, který se vkládá do každé druhé ložné spáry,“ vysvětluje Vlastimil Sova, který na semináři zároveň moderoval debaty po jednotlivých přednáškách.

Hluk? Těžká váha chyby odpustí

Žádný nebo minimální hluk zvenčí, případně ze sousedních bytů. Jeden ze základních požadavků na komfortní bydlení. O stavební akustice, která se těmito problémy zabývá, na semináři v Hnanicích mluvil Ing. František Dolejší ze Studia D-akustika. Část přednášky věnoval provedeným laboratorním zkouškám zvukové neprůzvučnosti a chybám při výstavbě. „Hodnoty, které naměříme u vzorových stěn v laboratoři, se od těch reálných, tedy v hotovém domě, liší. Minimálně je nutné počítat s korekcemi bočních cest. Samostatnou kapitolou jsou pak chyby při provádění stavby,“ popisuje rozdíl mezi laboratorní a stavební zvukovou neprůzvučností. Zároveň uvedl, že těžší materiály mají v tomto ohledu výhodu – vykazují výborné hodnoty, zároveň odpouštějí případné špatné postupy.

Zajímavost: Měřením ve společnosti Studio D-akustika prošel i materiál Sendwix – vápenopískové bloky s vysokou objemovou hmotností. Konkrétně stěna z bloků 8DF-LP AKU v šířce 240 milimetrů dosáhla na hodnotu 57 decibelů. Tedy bezpečně nad hranicí vyžadované normou. Měřením prošla také stěna, u níž byla záměrně špatně provedená elektroinstalace. I v tomto případě by stěna na parametry vyžadované normou dosáhla.

Kotvení vnějších kontaktních zateplovacích systémů? Hmoždinka, která se nevycuká

Zatížení vlastní hmotností, sání větrem nebo naopak náporový vítr. Vnější kontaktní zateplovací systémy to nemají v reálném prostředí zrovna lehké. Proto se kromě lepidla používají jako statické zajištění ETICS hmoždinky. Rozšířenou je zejména talířová varianta. Střídáním sání a tlaku se ale může talířová hmoždinka časem ze zdiva uvolnit – doslova vycukat. Tomuto problému předcházejí teleskopické hmoždinky, novinka na trhu stavebních materiálů. Princip, na kterém fungují, představil Ing. Milan Cvrček ze společnosti Ranit CZ.

Další novinkou na stavebním trhu je mechanicko-injektovaná hmoždinka pro polystyrénové izolace EVOlution. „Montáž hmoždinky EVOlution je jednoduchá. Pomocí vrtacího adaptéru se v jednom kroku vyvrtá otvor do stavebního materiálu a zároveň vyfrézuje místo v polystyrénu pro plastovou síťku. Prodlouženým bitem se pak hmoždinka zasune, namontuje a vyplní nízkoexpanzní pěnou,“ popisuje montáž Milan Cvrček. Připojil i odpověď na otázku, jaký je minimální počet hmoždinek – 6 kusů na čtvereční metr podle ČSN 73 2902. A dodržet schéma ve tvaru písmene T, aby se zabránilo tzv. “polštářovému efektu“.

Začtěte se do některého z našich předchozích článků:

Autor: KM Beta a.s.

K našim článkům přistupujeme obzvlášť pečlivě. Na jejich tvorbě se podílejí odborníci z naší společnosti i další specialisté z oboru. Díky tomu nabízíme hlubší pohled na dané téma a zároveň sdílíme zkušenosti, které jsme za léta naší činnosti nasbírali. Všechny články jsou pod záštitou společnosti KM Beta a.s.